Evelin | Jak to začalo

Lásky nelásky

Slíbila jsem Daně, že se nebudu shazovat, že si nebudu říkat, že jsem debil a kráva a pako. Tak..pokusím se:-)

Na konci určitě nic takového neuslyšíte..respektive nepočtete. Ale když to vezmu celé od začátku, prostě to tam bude.

Marušce jsem slíbila, že o sobě budu uvažovat hezky, snažím se, vážně se snažím.

A Martině..vděčím za všechno.

Tak..začínáme.

Jmenuji se Evelína, je to hezké české jméno, které nemá jen tak někdo, je to osobnost..to jsem slyšela od mala..nenáviděla jsem tu Evelínu. Chtěla jsem být Kateřina, jenže nikdo v našem rodě neuměl r a ř a tak to matka zatrhla. Klidně i Zuzana..jen ne Evelína. Byla jsem jak exot..od mala mala tlustá, ráčkovala jsem a ještě k tomu Evelína. To je smrtelná kombinace , veřte mi.

Každý..každý si mě pamatoval. Nemohla jsem ani zazlobit ve škole, hned se vědělo, kdo to byl .

Teď..je mi to už jedno, mám Evelínu ráda, ale byl to boj a o tom postupně..

Je mi 38, vážím 115 kilo, mám iq 138 a jsem sama. Teď jsem zrovna sama. Čerstvě po rozchodu...respektive jsem jednou novou po rozchodu, druhou nohou ve vztahu.

Ještě to neví, že se rozejdeme. Půl roku mi intuice našeptávala, že není něco v pořádku, ale až dneska mi to kamarádka potrvdila. Lhal mi... a já si to jen nechtěla přiznat a nechtěla jsem to vidět. Teď mám rozbřesknuto. Ještě nevím, jestli ho nenávidím, miluji, chci ho zabít..ne to, ne..nesnáším násilí. Nebudu popisovat jak moc jsem ho milovala, to všichni znáte. Je mladší...chytrý, krásný a neskutečně dobrý v posteli. Ale to už je teď jedno. Vlastně..

Brečím...tečou mi nudle a nevidím na monitor, smrkám a jen občas se usměju, vím to pár dní..teda pár dní vím, že to není ono..napsal mi, že mě mátáhne ho to sice rád, ale táhne ho to zpět k dítěti a ex. No, nic nového pod sluncem. Kdybych dávala pozor na indicie..věděla bych to dávno.

Musím si na každém dnu najít něco pozitivního. Pět věcí a nesmí se opakovat.

Tak dneska. Hmmm...

Nespadla jsem na kole, když jsem jela do práce na kole na nasněžené ulici? ...to asi nebude ono..

Tak třeba...nepřecpala jsem se ničím, co jsem neměla napánované na jídlo. To by šlo, ne??

To jsem vám vlastně neřekla. Chystám se na bariatrickou operaci...musíte si to vygooglit, pokud chcete nějaké podrobnosti, ale jen tak na okraj..zarolují vám kus žaludku a na jídlo..pocit nasycení vám stačí cca 10 dkg potravy..a hubnete. Prostě taková malá berlička na hubnoucí cestě . A než se dohrabete k tomuto zákroku je potřeba nějaké to kilo dát dolu, takže letošní Vánoce jsem zhřešila jen na Štědrý den  dál pokračuji v dietě. Kdybych měla vůli...

Škoda slov, kdybych měla vůli, nejezdila bych na kliniku a nenechala si dobrovolně strkat hadičky do žaludku..čeká mě totiž gastroskopie :-)) Ale což..co mě nezabije..to mě posílí.

Kdybych měla vůli a zhubla bych už kdysi..v pravěku..tak bych ve dvaceti sbalila někoho od nás ze vsi a teď bych byl asi úplně někde jinde. Kdyby byly ryby..moc na to už nemyslím..dřív..jsem se opájela představami, co by kdyby.

K ničemu. Fakt se snažím na sobě pracovat. Nejen na fyzičnu, ale i psychičnu. Není to lehké, když slyšíte od dětství..kdybys nebyla tak tlustá, tak jsi docela hezká, ne žádná krasavice, ale docela hezká holka. Takže..když jsem tak tlustá nejsem hezká..? Nikdo mě nebude chtít..než se tím trápit..to radši nebudu já nikoho chtít..a ani to nezkusím. To jou klíny do hlavy ve věku, kdy je člověk nejvnímavější, nejzranitelnější...zásery na duši na celej život. A navíc to rodiče myslí v dobrém. Ale to je život. Až mnohem později přijdu na to, že i tlusté holky mají své...příznivce. O tom jindy. Dneska jsem ulevila duši a jdu do vany. Myslela jsem, že si dám něco na spaní..ale ne, budu hrdina a dám to sama .-)

A vám všem krásnou noc, až půjdete.

Jo..ještě si pustím Gorana Bregovice.. :-) Bože to je nářez.